Slečna Anna není za vodou
Zrovna se nacházím v období, kdy se mi daří asi tak nejmíň za poslední život. A myslim tim subjektivně špatně daří a ne že si nějakej pánbů usmysel že mi ten život trochu okoření (extra pálivou papričkou). Ikdyž možná žádný subjektivní a objektivní špatnodaření neexistuje. Ale spíš než na pánaboha bych to teď asi svedla na karmu. Prostě mě opustilo moje štěstíčko, se kterym sem vždycky počítala jako s největší jistotou, ikdyž jsem to nikdy nikomu nepřiznala. Moc dobře si to uvědomuju teď o zkouškovym. Dřív když mě někdo povzbuzoval a řikal: to určitě dáš, neboj! Tak sem (stejně jako teď) odpovídala, že tim bych si nebyla tak jistá a že to moc neumim. Ale rozdíl byl v tom, že dřív jsem vždycky věděla, že to nějak zvládnu, protože prostě budu mít štěstí na zkoušejícího i učitele. Jenže přesně tohle random štěstí mě teď opustilo. A já nevim co mám dělat a sem z toho ve stresu, protože nedokážu studovat bez štěstíčka!