all you can (R)EAD

Ve čtvrtek večer přijela Terka. Šly jsme ji s Týnkou vyzvednout na autobus, a já už zdálky (měla jsem brýle!) viděla, že Terka sedí u okýnka a tak jsem ji začala mávat a Terka po chvilce zamávala zpátky. Pak ale lidi začali vystupovat z autobusu, a k našemu místu přišla holka, která vlastně ani tak moc Terce podobná nebyla a řiká, mi že to sem mávala na ní, a že sem se teda asi spletla, a že mi zamávala zpátky, protože si myslela že jsem taky někdo jinej. Pak naštěstí dorazila naše real Terka a šly jsme na nákup. Vlastně jsme ale nic moc nekoupily, protože to podstatný přivezla Terka z Prahy. A tim podstatnym myslim chleba z Alf&Betu a avokáda. Protože pak naše snídaně mohla vypadat takhle a já se fakt cítila jak v nějakym 5* hotelu. K tomu jsme si dali vietnamský kafínka a virgin mimozu (=pomerančovej džus ve skleničkách na šampaňský) a bylo to dokonalý.

Odložím si tady fotostory z jednoho týdne, kdy se ještě mohlo jezdit daleko předaleko až za hory, doly a okresy.   Pojdmě chvíli neřešit covid, ale pojdmě řešit něco normálního. Třeba mojí dovolenou. Dovolená je pro nás pracující lid vzácná věc, člověk by měl pečlivě vážit, na co si ji vybrat. Já jsem to zvažovala velmi pečlivě, a dospěla jsme k závěru, že s ohledem na covid okolnosti bych si nemohla přát lepší dovolenou, než týden s jogou/běžkama/bff.  Provizorní jógové studio, které vznikl velmi snadno posunutím gauče. To byla jedna z prvních věcí, se kterou jsme se s Týnkou shodly, že musíme udělat a že rozhodně tohohle výhledu musíme využít. Mně se to zalíbilo natolik, že bych to takhle klidně nechala napořád :) EDIT: tak už je to prej zas přesunutý zpátky