Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2016

A co bylo dál?

Obrázek
Sumasumárum posledních dvou měsíců v několika fotkách. Užij si to, moje budoucí já, až si to budeš za pár let číst a vzpomínat na svůj krásnej život.

Včera jsme se vydaly s Ájou a Teenkou do zoo. Myslela jsem si, že zoo nemám ráda, protože mě pozorování zvířat nudí (ale spíš mě asi nudí pozorování spících zvířat v uzavřených pavilonech na štědrý den v liberecké zoo, kam chodíme každý rok). Tohle rozhodně nuda nebyla.
Do Prahy jsme přijely vlakem, setkaly se s Ájou a vyrazily na přívoz do Troji.
Každý školní pondělí mají studenti vstup za 50,- (btw, TOHLE bylo poslední školní pondělí:D), takže bomba.
zmoknutí (printscreen z instagramu, lame já vim :D) Projít si celou zoo nám zabralo asi čtyři a půl hodiny (teda celou jsme nestihly, už nás bolely nohy), ale stihly jsme to hlavní- lachtánky, tygříky, slony, žirafy, plameňáky, lemury, VELEMLOKY a MRAVENEČNÍKY. Ty capslockem pro mě byly asi největší překvápko- velemloci, protože je znám jen od Čapka a fakt jsem nevěřila, že jsou tak velcí a…

1941

Obrázek
Už jsem dlouho nic nenapsala, to je škody!
ALERT: dlouhý, všeobsahující, veskrze pozitivní článek, fotečky a pro pečlivé čtenáře i videjko, a otázka k zodpovězení (úplný konec článku)

Určitě to plánuju změnit, protože psaní mi pomáhá v zapamatování si věcí, co jsem prožila a to co jsem prožila utváří to, co jsem. Psaní mi tedy pomáhá být mnou, což je smutný že nedokážu být mnou jen tak, ale prostě paměť je moje slabá stránka.
Druhá věc je, že bych si to mohla psát někam k sobě do šuplíku, abych tak jak se znám já, mě neznali i všichni moji čtenáři. Samozřejmě že sem nepíšu všechno, respektive píšu, ale ty články pak nezveřeňuju. Píšu jsem jen to, co chci abyste četli, co si myslim, že by vás nějak mohlo zajímat a potěšit (teď zrovna narážim na úplně nadšenej výraz Janči, když jsem se zmínila o tom, že jsem o našich dobrodružstvích napsala článek. <3 :D).
(fotka co cpu všude, protože se mi líbí jak je kouzelná a na fb má 40 lajků)

zápisky všedního dne

1) zapomněla jsem si doma mobil
2) Neřekla jsem paní v tramvaji, která seděla přede mnou, že má ve vlasech větvičku
3) Tramvaj čekala asi 3 minuty na Andělu a těsně před tím, než začala bzučet na zavírání dveří se jeden zmatený pán rozhodl, že vystoupí, nevystoupil.
4) Slečna telefonovala z tramvaje na Českou spořitelnu, že v bankomatu našla 500 a chtěla by je odevzdat, že je má u sebe a nechávala na sebe kontakt.  Podle mě v pojišťovně vůbec nechápali, co se to dějě, že tohle se jim ještě nikdy nestalo. "No přece si nebudu nechávat peníze, který mi nepatří. Ty určitě někomu chybí"
5) Reflexe na streetlaw. Já: Jsem ráda, že jsem se kurzu zúčastnila, protože mi v tomhle směru dodal sebevědomí, vím že takovou výzvu zvládnu, cítím se víc seběvědomě.
Ona: Já už teda na začátku skoro všechno věděla a sebevědomá jsem hodně, takže ten kurz mě prostě jen bavil. Jsem takovej extrovert. takže mi to prostě jde.