Slečna Anna není za vodou

Zrovna se nacházím v období, kdy se mi daří asi tak nejmíň za poslední život. A myslim tim subjektivně špatně daří a ne že si nějakej pánbů usmysel že mi ten život trochu okoření (extra pálivou papričkou).
Ikdyž možná žádný subjektivní a objektivní špatnodaření neexistuje. Ale spíš než na pánaboha bych to teď asi svedla na karmu. Prostě mě opustilo moje štěstíčko, se kterym sem vždycky počítala jako s největší jistotou, ikdyž jsem to nikdy nikomu nepřiznala.

 Moc dobře si to uvědomuju teď o zkouškovym. Dřív když mě někdo povzbuzoval a řikal: to určitě dáš, neboj! Tak sem (stejně jako teď) odpovídala, že tim bych si nebyla tak jistá a že to moc neumim. Ale rozdíl byl v tom, že dřív jsem vždycky věděla, že to nějak zvládnu, protože prostě budu mít štěstí na zkoušejícího i učitele. Jenže přesně tohle random štěstí mě teď opustilo. A já nevim co mám dělat a sem z toho ve stresu, protože nedokážu studovat bez štěstíčka!



Jo ale konec školy. Můj život se netočí jen kolem školy, vlastně se kolem ní netočí vůbec. Jen o ní pořád mluvim, protože mě nikdy nenapadne vhodnější téma a je to takovej univerzál. Asi takhle: "Jak se máš"? - Ale tak znáš to, zkouškový.. hrůza.
Ikdyž se mám vlastně celkem dobře. No ale to už se ten člověk nikdy nedozví, protože ho to asi ani vůbec nezajímá.

Mrzí mě že si už nepíšu online deník. Já pak už fakt nevim co sem ve svym životě dělala. A pak to vypadá jakože nedělám nic. Tak aspoň pár fotek ze skvělýho dne s TAT
u těhle fotek jsme se taak nasmály! A předtim jsme se skvěle nacpaly. Miluju grilování u Dity na balkoně s výhledem na Prahu <3
 hnusky

krásky
Anna a ananas

 já v moři, asi tak před 2 rokama

a já na prázdninách s TAT po Evropě za 2 měsíce! 

Edit: Tak jsem se teď vrátila ze zkoušky a už mě skoro ani nepřekvapilo, že sem si musela vytáhnout zrovna tu 32. Otázku u který sem si řikala: sakra co jako o ní budu povídat:D
Hm. Tak sem povídala, asi tak minutu. A pak nic. A zkoušející se moc nelíbilo, když jsem ji řekla, ať se mě teda jako ptá. No ptala se, ale to mi taky moc nepomohlo. Už jsem skoro i byla smířená s tim, že přijdu znova, protože kdybych si vytáhla jakoukoliv jinou otázku tak ji zvládnu na 1... Ale nakonec jsem skončila s 3. A aspoň to mám za sebou:)


Komentáře

  1. Tak jen pozdrav (psán během nadšeného poskakování, že jsi zase něco napsala :D... trošku nostalgie vždycky po dobách, kdy jsem adresu out-of-love znala z paměti LOL). Jinak přesně z tohoto jsem měla depku během zkouškovýho... protože na střední prostě byl na všechno čas a na jedné písemce navíc zase tak nezáleželo. A teď jsem se najednou probudila a zjistila jsem, že je jako reálná možnost, že to nedám... Mno tak no. Bojuj ;)
    A kdyby už to nebylo k vydržení, I'm just a facemessage away! :-*

    OdpovědětVymazat
  2. Tinno ty jsi ale miláček! :) Děkujuu, budu bojovat, co mi zbývá:D

    OdpovědětVymazat
  3. Nuno ty ses tak vtipna:D i když mas deBku:D a 32 je přece tvoje oblíbeny číslo!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo já vim! Nechápu, jak mě mohla takhle zradit :D

      Vymazat
  4. Kančooo, už jsou to 3 roky od tohodle super foceníčka :-( :-D (M. :-* )

    OdpovědětVymazat
  5. Kančooo, už jsou to 3 roky od tohodle super foceníčka :-( :-D (M. :-* )

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuju za každý komentář :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Roadtrip no. VI

SKIALPY a SPLITBOARDY