all you can (R)EAD

 Procházim si staré složky v notebooku a narazim na výběr fotek z roadtripu léta páně 2021. Jinými slovy na fotky 2 roky staré, ale pořád z našeho nejaktuálnějšího roadtripu, které dosud nespatřily světlo internetového světa. Což je dost škoda, protože si svůj time to shine víc než zaslouží. Fotočlánek z roadtripu přichází jen s téměř dvou letým zpožděním právě 3...2...1... teď! Hvězdné trio.  50 % řidič, 50 % prudič 100 % kameraman 50 % řidič, 50 % plánovač myslím, že role máme rozdělený hezky (jako každej rok)  Toho roku 2021 (což je tak dáááávno) jsme vyrazili poměrně netradičně až v září a jako destinaci jsme zvolili Chorvatsko protože jsme chtěli k moři, který má víc než 17 stupňů a do Itošky se nám nechtělo.  Září mělo svoje plusy i mínusy. Plusem jednoznačně bylo málo lidí, volný kempy, volný města, menší provoz, menší vedro. Hlavním mínusem byla hlavně brzká tma! To nám nějak nedošlo. Často se nám tak stalo, že jsme do kempu dojížděly až za tmy a za tmy rozbalovaly stan, vařily

Moje energie je poslední dobou jak na houpačce (a tou poslední dobou myslim poslední dva dny, protože nějak nejsem schopná svoje tělo pozorovat v dlouhodobějším horizontu).  V úterý jsem přišla z práce úplně vyšťavená. A rozhodně to není work loadem, který bych nezvládala unýst. Popravdě v práci toho na práci zas tak moc teď nemám. Což je trochu i logický, po dvouměsíčním výpadku učení se na advokátky a před xměsíčním výpadkem mateřský se ta práce úplně nehrne. Ale to si rozhodně nestěžuju. Jen mám pak takovej nepříjemenj pocit flákání.  Anyway, v úterý jsem přišla z práce a jediný co jsem byla schopná bylo lehnout si do postele a na chvilku si odpočinout. Vzbudila jsem se v půl 10 večer. Dom uvařil véču, tak jsem ji snědla a pak šla dělat takový ty věci, který je občas v domácnosti potřeba udělat. Jako třeba vyprat a pověsit prádlo, zalít a přesadit kytky (který na to už dlouho čekaly) a tak. Nakonec ještě úplně večer přišel Pepa s Týnkou a vedli jsme intelektuální debatu nad výkladem

 aneb malá Itálie ve Velkých Žernosekách! aneb  Gabča měla v sobotu rozlučku se svobodou