all you can (R)EAD

Na dnešek jsem se vlastně i docela těšila. Po včerejší odpolední nudě, kdy hrál Dominik v Praze a já se učila biologii. Jenže nějak dneska nic nevyšlo /až na tu biologii, ta mě jediná potěšila,ikdyž 1 to rozhodně nebude../. O volný hodiny jsem byla na hrozně hnusnym obědě a pak se učila o odborném popisu a připravovala si sloh na zítřek. Mezitim jsem si psala s lidma, se kterejma jsem se nebavila už docela dlouho. A asi zase dlouho bavit nebudu. Taky jsem psala Dominikovi SMS, v kolik přijede. Na začátku Historie v AJ mi napsal, že tu bdue tak za hodinu a půl. Přetrpěla jsem 2 hodiny anglčtiny (vlastně mě to i docela bavilo, jako vždycky, ale hrozně jsem se na něj těšila.) a vyrazila směrem k němu s tim, že mi třeba cestou napíše, že už dorazil a nebo, že ho potkám v autě. Nenapsal, nepotkala jsem ho. KDyž už jsem byla ve městě, tak jsem aspoň koupila mamce dárek. Vynesla tuny tříděnýho odpadu a konečně se dostala domů na ICQ, kde mi napsal, proč jakože jsem nepřišla.. Achjo. Nepři...

V poslední době mám pocit, že to je zase špatný.. Že si zase s nikym nerozumim a nemam co říct. S nikym je myšleno s mojí Elitou.. Po tom, co mi řek Lufí v sobotu se tomu ani nedivim. Ale přijde mi, že už se s nima snad ani nemám o čem bavit. A oni se o tom se mnou bavit ani nechtějí. Tajný papírky, posunky, vtípky, narážky, náznaky, úsměvy, pohled... To já nechápu, a oni nechtějí, abych to pochopila. Což je pro mě dost smutný.. ale můžu si za to sama. Aspoň, že tady se litovat můžu. S lidma, se kterými bych ještě před půlrokem prokecala dlouhý noci se teď na chodbě pozdravim a maximálně usměju a úplně totálně maximálně s nima večer na FB napíšu pár zpráv o tom, jak zase uděláme nějakou nezapomenutelnou akci a jak mi chybí starý časy.. Jenže nevim, jestli je to až tak pravdy. Jo, ty časy, kdy jsem kolem sebe měla 5 nejlepších kamarádek, kterejm sem mohla říct všechno a ve všem mi rozumněly, byly naprosto totálně suprový. Ale teď zkoušim zas něco jinýho. A to chodit s naprost...

  Kdyby někdo viděl scénu z dnešní velký přestávky v jejich třídě, asi by se tomu smál. Jo vlastně tam pár lidí bylo, ale ti pak odešli a zůstali jsme tam jen my- dva páry a dva notebooky. Holky o rok starší, ze stejný třídy, kluci ze stejný třídy, s vášní pro TeamFortress 2. Oni rhajou a ony sledují, jak hrají. A vůbec jim to nevadí.