Jak někdo může vystupovat na Vltavský?

...aneb pravidelný hlášky při jízdě do školy.

O víkendu jsme s bráchou slavili narozky, tak trochu předčasně a tak trochu to nebyla ani oslava našich narozek (ta byla až v sobotu). Nevim proč, ale prostě mě hrozně moc baví párty v Liberci. Asi je tim, že tam jsou nový lidi a je to takový vzácný tam být.
Zjistila jsem, že si tý oslavy vlastně hodně věcí nepamatuju, ale že to neni až tak strašný a že mi začal chutnat gin s tonikem.

V neděli jsem byla asi po 5 letech v akvaparku. Bylo to tam super, ale stačily ty dvě hoďky zas na tak dalších 5 let. Ale konečně jsem zkusila jeden z tobogánů, co mi mamka jako malý vždycky zakazovala. Aneb, jak jsem konečně dospěla.
Což mi připomíná, že mi zítra bude 20. Wo o ou.
Což mi připomíná, že se mi to ani moc nelíbí. Ale to asi nebude věkem, to bude tim, že mě v poslední době hodně věcí mrzí, štve a někdy až moc štve a nevim co s nima dělat :(. Dokonce i škola už mě nějak nebaví, a to každýmu řikám, že jo. Nebo já nevim. Asi je to všechno spojený v jedno tohle divný období.
Pamatujete jak jsme řikala, že se mi každý jaro stane něco špatnýho? Tak doufám, že tohle jaro ne. Ale moc bych tomu teď nevěřila.

 s bráchou, když měl ještě vousy :D

klasická poparty fotka v ložnici 

koule a já

a moje dárky :) 

Rozhodla jsem se se sebou něco dělat. A ne jen tak prostě novoroční předsevzetí (na který už je stejně trošku pozdě), ale prostě začít. A tak jsem začala. Trochu se o sebe starat. Jako třeba krémovat si paty, abych je v 80 neměla popraskaný (ne to nedělám. měla bych? :o ).



a na závěr: hlavně nedráždit! :))