Žij každý den jako by měl být tvůj poslední

Zrovna jsem nad timhle životním mottem (a oblíbeným komentářem u spousty FB fotek) přemýšlela u mytí nádobí a nedalo mi to a musela jsem přestat mýt nádobí a jít si zapsat tuto skvostnou hejt myšlenku.

(->asi bych byla trochu naštvaná, kdybych nabourala auto do mostu..)

Když se nad tím totiž zamyslíte, je to vlastně úplná blbost. Takhle totiž žít prostě nejde, nejde dělat věci, které ovlivní jen jeden den ve Vašem životě, protože s tím dalším už nepočítáte. Ne, nejde to. Protože i kdyby tady ten další den pro vás už opravdu nebyl, vy to až do zítřka nezjistíte.
Protože žít každý den jako by byl poslední je vlastně žít bez rizika a strachu z toho co přijde, protože teoreticky váš největší strach pak je, že už nic nepřijde. A ono to naoko vypadá hezky a příjemně a žádaně, ale ve skutečnosti to tak není.
Tohle nemá nic dělat s tím, že by člověk měl žít naplno. Jo to jo, naplno, ale rozumně. A rozumně znamená výhodně pro vaši budoucnost, tudíž musíte počítat s tím, že dnešek opravdu poslední nebude.



a teď zas něco ze života.
Týdny ve škole mě fakt nebaví.. nebo baví? Já nevim. Asi si ráda stěžuju na to, jak musim přečíst 60 stránek nálezu ústavního soudu a musim napsat esej učiteli, aby si mě vybral na seminář a musim toho dělat strašně moc a je to strašně moc těžky a složitý. Ve skutečnosti mě to ale vlastně docela baví a vůbec mi to nevadí to dělat a mám pak ze sebe dobrej pocítek.

Jsem ráda, že už je takhle krásně. Ale nemám co na sebe. Nebo mám, ale necejtim se v tom dobře. Takže nevim, co mam nosit..

pravidelné jízdy s Teenkou busem (před a po :D)

Začala jsem číst Pána prstenů a je to to jediný co mě drží nad vodou, když celá naštvaná přiběhnu na autobusový nádraží v 14:10 a vidim můj krásnej autobus jak mi právě ujíždí ze zastávky. To si pak prostě sednu na lavičku, zapnu čtečku a čtu (asi tak 20min než přijede další autbous). Mezitim ale ještě stihnu rozeslat nasraný zprávy všem se kterejma sem v kontaktu a zavolat domu, jakej je ten přednášející debil, a co to kecal za kraviny a že kvůli němu tady teď dřepim. Jojo...a hned je mi líp :)

další před a po. vlastně je to docela stejný ale má to být změna vlasů po návštěvě kadeřnictví :D

jo a začala jsem s vyživující kúrou Donna hair a vy co mě znáte, nesmějte se mi, já prostě chci mít konečně dlouhý vlasy, mkay?

V úterý jsem měla schůzi Juristů, nebo vlastně neměla, protože je každý druhý týden a teď byl zrovna ten týden první, ale mě to nějak nedošlo.. Spala jsem u Týnky v Praze a tak jsme si aspoň udělaly hezkej den (a večer) (a ráno:D).

s Týnkou na večeři 

Zítra jedu zase do Prahy na Žižkovskou noc. Těšim se, je to taková tradice. Uvidíme jak se to letos povede :))

A taky budem mít s bráchou narozky.. Takže jak jinak než:

a kdybyste náhodou nevěděli co v takhle hezkym počasí poslouchat, tak za mě je to tohle: