On the VODA + ROUD

Jaký si to uděláš, takový to máš

A já se po dlouhý době rozhodla si něco užít, a dokonce se mi i chtělo jet!
Každý rok jezdíme s partou na vodu (já teda jela teprve po třetí, protože jsem prostě nějak loni nemohla a tak).
Letos jsme jeli Sázavu, takže klasicky sraz na Hlaváku, nákup pití do vlaku, obsadit kupé, vybalit svačiny a jede se.
Už ani nevim kde a jak a jeslti jsme přestupovali. Vim jen, že na jednom nádraží, kde měli točený piva, jsme rozjeli hroznej byznys s tetovačkama ze žvýkaček. Jedna stála 6 korun, ta paní nás musela milovat za takovej náhlej byznys.


První kemp byl ve Stvořidlech. Tam to bylo úplně typicky sázavsky-trampský, jak jsem si to představovala z trampskejch píšniček. Dřevěnej srub-hospoda s přístřeškem a v přístřešku 4 kytary, 1 banjo a bicí. Prostě jen tak, malá trampská kapelka, vyhrávali hitovky, který jsem bohužel všechny neznala, ale i tak to byla skvělá atmoška.
tetovačky

Ráno (v poledne-až nám přivezli lodě) jsme vyrazili na cestu. Nevím kolik jsme toho ujeli ten první den, ale vim, že mi pak v dalšim kempu ve stanu skoro upadly ruce. Ale byla tam teplá sprcha a přijela Veru s Bróďou a Aničkou. Další den byl skvělý Den háčků, který korunuju na jeden z nejlepších dní na vodě, protože jsem si ho nejvíc užila, nebo alespoň myslim.
Dokonce snad budeme i zaznamenaný v nějakym rodinnym filmu, kterej se natáčel na břehu Sázavy kdesi v nějaký vesnici a nás poprosili, ať jim zamáváme A H OO J. Tak jsme zamávali a jeli dál.
Cestou jsme vypili moji oblíbenou vanilkovou vodku a nejspíš ještě spoustu dalšího, naštěstí se skoro celou dobu soulodilo, takže háček měl všechno na háčku.
Kemp byl taky super, ikdyž vlastně jediná super věc v něm byl bazén, ostatní věci, jako třeba studená sprcha za pětadvacet korun a otravnej číšník(a vybírač vstupnýho na sprchování), kterej se ptá "kdo byl ten kluk, co šel se mnou do sprchy").
Pak se naše sestava začala pomalu rozpadat, práce/promoce/nemoce, škoda. Ale alespoň jsme si užili skvělý pivo v Kácově (dvanáctka za dvacku) a epický battly na vodě, kdyby nás bylo víc než 4 lodě, asi bychom to nepřežili, když už teď si Ejdý málem zlomil nohu.
No prostě skvělý. Poslední večer jsme věnovali karetním hrám, ale něco tako napínavýho už jsem dlouho neviděla, škoda, že jsem vypadla už jako druhá a škoda, že mi Adam důvěřoval natolik, že mi zaplatil bank, takže jsem mu ho nemohla splatit.
Končili jsme v Sázavě, kde jsme ještě poslední peníze utratili za autíčka a výbornou pizzu a pak hurá domů.
Doma jsme ale zjistili, že se nám vlastně ještě úplně domů nechce a tak, načatý z pivek ve vlaku jsme se přesunuli na divadelní festival, kde jsme pokračovali asi až do půlnoci, protože další den jsme museli být zase čerství na divadelní festival, ale teď už doopravdy nejen s pivem, ale i s divadlama.

Představení byla naprosto skvělá, jako vždycky. Respektive, z mýho pohledu teprve podruhý. Festival On the ROUD se asi stává mojí nejoblíbenější a nejlepší roudnickou akcí a už se moc těšim na příští ročník.
Hrozně mě pobavil Revizor, kterej byl fakt skvěle zahranej, kéž by alespoň takhle uměli hrát některý herci v seriálech. Paní hejtmanový jsem vážně věřila úplně 100% vše.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Roadtrip no. VI

SKIALPY a SPLITBOARDY