Životní zkušenosti etc.
Mám za sebou svůj první pub quiz!
Není to asi životní meta, ale jsem ráda že jsem si to taky jednou vyzkoušela (stejně jako escape game). Je to v poslední době totiž strašně populární.
S Domem, Jančou a Kubou a dvěma kamarády jsme utvořily geniální tým, co se teda jmenoval Pýcha Slezska, ale snad i sever na nás mohl být pyšnej.
Skončili jsme nakonec na druhy místě (joo!), chudák Dom si to ani nepamatoval a ráno se mě ptal, jak jsme vlastně dopadli -_- :D.
Ale je to celkem těžký, obzvlášť když jeden okruh otázek je na téma Petr Muk. Co asi tak víte o Petrovi Mukovi? A žije ještě vůbec? (ne).
Každopádně, dali jsme hlavy dohromady, spojili myšlení právníků, ekonomů a strojařů a zvládli jsme to. Ikdyž na většinu otázek bylo vzdělání (opět) k ničemu.
Důležité jsou holt životní zkušenosti! Jak jinak bych poznala jak vypadá durian, a že to voranžový neni ani granátový jabko, grep a marakuja? (byla to papája!).
Zkušenosti jsou asi nejcennější věci, které člověk může nosit stále při sobě.
Mám za sebou 50 hodinovou stáž v AK. Nepříjdu si moc zhodnocená, ale tak to já si nepřijdu nikdy.
Taky mam za sebou první pokutu za parkování. Olé. Pojďme to oslavit.
(Stejně jako jsme včera slavili můj úspěch v klauzuře, ikdyž to nebyla moc oslava, prostě jen večeře s Alešem a jeho novou holkou, kterou znám už 5 let. Ach svět je tak malej a tak boží! Ale ráno mi zas tak boží nepřipadal. Musela jsem se učit, ale moc to nešlo, protože s kocovinou přemýšlení prostě a doslovně BOLÍ. Takže jsem jen zvládla sníst oběd od Doma a zkouknout nový díl Trpaslíka, to je taky úspěch.
Ke svým životním zkušenostem si připisuju hraní na africký bubínky v jednom hrozně divnym klubu pod dohledem hrozně divnýho černocha).
Jak se slaví pokuta? Nebo co se s ní má dělat? Já vůůbec nevim a správní právo se blíží.
Není to asi životní meta, ale jsem ráda že jsem si to taky jednou vyzkoušela (stejně jako escape game). Je to v poslední době totiž strašně populární.
S Domem, Jančou a Kubou a dvěma kamarády jsme utvořily geniální tým, co se teda jmenoval Pýcha Slezska, ale snad i sever na nás mohl být pyšnej.
Skončili jsme nakonec na druhy místě (joo!), chudák Dom si to ani nepamatoval a ráno se mě ptal, jak jsme vlastně dopadli -_- :D.
Ale je to celkem těžký, obzvlášť když jeden okruh otázek je na téma Petr Muk. Co asi tak víte o Petrovi Mukovi? A žije ještě vůbec? (ne).
Každopádně, dali jsme hlavy dohromady, spojili myšlení právníků, ekonomů a strojařů a zvládli jsme to. Ikdyž na většinu otázek bylo vzdělání (opět) k ničemu.
Důležité jsou holt životní zkušenosti! Jak jinak bych poznala jak vypadá durian, a že to voranžový neni ani granátový jabko, grep a marakuja? (byla to papája!).
Zkušenosti jsou asi nejcennější věci, které člověk může nosit stále při sobě.
Mám za sebou 50 hodinovou stáž v AK. Nepříjdu si moc zhodnocená, ale tak to já si nepřijdu nikdy.
Taky mam za sebou první pokutu za parkování. Olé. Pojďme to oslavit.
(Stejně jako jsme včera slavili můj úspěch v klauzuře, ikdyž to nebyla moc oslava, prostě jen večeře s Alešem a jeho novou holkou, kterou znám už 5 let. Ach svět je tak malej a tak boží! Ale ráno mi zas tak boží nepřipadal. Musela jsem se učit, ale moc to nešlo, protože s kocovinou přemýšlení prostě a doslovně BOLÍ. Takže jsem jen zvládla sníst oběd od Doma a zkouknout nový díl Trpaslíka, to je taky úspěch.
Ke svým životním zkušenostem si připisuju hraní na africký bubínky v jednom hrozně divnym klubu pod dohledem hrozně divnýho černocha).
Jak se slaví pokuta? Nebo co se s ní má dělat? Já vůůbec nevim a správní právo se blíží.
Snažím se být lepší člověk. Jak jednou řek Dom "Ty seš takovej můj malej everyday hero" (když jsme šla vzbudit jednu holku na trajektu, která pořád spala, ikdyž už se vystupovalo)
Takže teď praktikuju politiku everyday hero a pomáhám paní, který se rozkutálej pomeranče na tramvajovejch kolejích.
Včera se mi vlastně stala ještě jedna skvělá věc. Měla jsem sraz s Aničkou po hrooozně dlouhý době, už to samo o sobě bylo štěstí, a najednou koukám a z metra vystupuje i Socha! Můj milý Socha. Oni se potkali úplně náhodou ve stejnym vagónu metra. Tak jsme šli pak všichni tři spolu na kafe. Do Crosscafe, poprvé a naposled.
Od příště už jen k Sochovi do Strahovské kavárny, blok 7, patro 4, pokoj 2. Teda až sežene kávovar.
Brighter Dayzzzz
Komentáře
Okomentovat
Děkuju za každý komentář :)