"AGORAFOBIE"

 Kde jsme to skončili? Kam zmizely ty minulý dva týdny? Vůbec nevim. Kdy už si přestanu stěžovat na to, jak ten čas letí? Nikdy, nebojte.

Asi je to tim sluníčkem a zkouškovym, nebo nevim proč mám tak skvělou náladu a jsem celá taková..spoko. Zkouškovym proto, protože mám letos jen 1 zkoušku (slovy: jen jednu zkoušku z povinnýho předmětu), což je prostě největší bájo! Aktuálně zkouškový ještě nezačala (začíná ofiko v pondělí) a já mám vše splněno, až na tuhle jednu malou mršku a jeden zápočet. Už vim, jak se cítí o zkouškovym na ČZU. Ach!
Minulou středu jsem byla vykonat moji občanskou povinnost. Proč? Proto. Ne vážně, to co se dělo v minulých týdnech na český politický scéně je tak směšný, že bych si přišla směšná já, kdybych to nevyjádřila alespoň to pouhou účastí. Co na tom, že samotná demonstrace nebyla až tak skvělá. Bylo skvělý, kolik přišlo lidí, kolika lidem to prostě neni lhostejný.
Zas tak skvělý nebylo, že těch lidí bylo ažaž tolik, že se nedalo vůbec procházet po chodníku v horních částech Václaváku, kdybych měl třeba jen malou decentní agorafobii, asi bych umřela. Ale naštěstí jsem přežila, šťastně se setkala s Míšou a spol, šťastně předala moje šťastný KZ na správu (a dostala za to Lindt bonbony, jupí) a pak jsme konečně odešli někam, kde nebylo asi tak milion lidí na metr čtvereční. Ikdyž zas tak jsme si nepomohli, šli jsme do Riegrovejch sadů, kde jsem teda já byla poprvý (jak se ukázalo později, ne naposled!) a lidí tam bylo taky strašně. (ale pořád lepší než na Náplavce, o tom ale až později).

Domů jsme se vraceli za tmy, se Sochou a hroznym hladem, kterej jsme překonali až v KFC na Andělu.

Ve čtvrtek ráno jsem měla strašně málo věcí na práci a tak jsem se vydala na narozeniny Nyx Cosmetics, abych se nechala jakože namalovat zadax. (Kdo jste viděli tu fotku, snad jste si nemysleli, že bych něco takovýho zvládla sama:D). Vlastně je to smutný, že v reálu vypadám vážně takhle ->>

Ale zas, asi jsem se snažila tvářit fakt ošklivě, je to focený hned po ránu, mám ještě slepený očička.
A tady mám očička hodně rozlepený. Asi tak 3x větší. Vypadám jak upír. A vlastně se mi to ani moc nelíbí a vůbec jsem se v tom necejtila. Jsem ráda, že každý ráno můžu 30 minut strávit jinak než vytvářením tohohle <--

Jo a tady jsem si sama sobě snažila dokázat (po tom čtvrtečnim full face make up coveru), že to vlastně jde i bez něj. 

Přes víkend jsem se trochu učila, hodně koukala na Girls (achjo už jsem u 4. serie), a vlastně nedělala nic. V neděli jsme vyrazili na chalupu za babi a dědou a byl tam i Socha a Haríček a všichni <3. Nevim jak se to stalo, ale čas od času cítím úplný 100% štěstí a spokojenost. A to se mi stalo zrovna v tu neděli. 
Když jsme odjížděli, tak mi babička sebou nabalila domácí bylinky a teď to u nás vypadá takhle sluníčkově: 


a nebo taky takhle nesluníčkově, záleží ve kterym pokoji se zrovna nacházíte.

 V pondělí jsem měla zkoušku z pojišťovacího práva, která snad dopadne. A zápočet z životka, kterej dopad. A díky mě dopad i holce, co seděla vedle mě a všechno ode mě opsala:D Což mi teda nevadilo, jen to někdy bylo takový vtipný, když si ty otázky ani nečetla, jen koukala, co kroužkuju já.

V úterý jsme měli domluvenej klasickej oběd já, Socha, Vašík. Vašík měl ale dlouhý konzultace ("pan učitel") a tak jsme na něj museli nakonec asi hodinu čekat v bazénu.  Předtím jsme si ale se Sochou zašli na výlet na smíchovskou lanovku, což bylo super!:D Vyveze vás to ze spodní stanice v hotelu do horní stanice hotelu, takže vlastně ta lanovka je součástí hotelu a funguje jako výtah! Boží. Druhá věc byla, jak se z toho hotelu dostat, trochu jsem začala propadat panice. Tentokrát ne z velkých prostranstvích, ale z perfektně uzavřených prostorů. Nakonec se náš escape povedl a byli jsme volní.


Já vim, že už to v diářích máte, tak jen připomínám, že tenhle obří plakát na Trojspolek party, jsem dělala já. 
Ale úterý ještě neskončilo. Janča totiž udělala obchod, o čemž nikdo nepochyboval a vzhledem k tomu, že je to zkouška, která si prostě zaslouží oslavu, nešlo to jinak! Vyrazili jsme do Be Friendly na Karlíně, kde teda zas tak friendly nebyli. Nevim vo co se ten vulgárně familierní číšník snažil. Ale Hoegaarden dobrý. Hokej taky, ikdyž jsme nevyhráli.

ALERT: tímto začínaj fotky foceny rybím okem, protože jsem tenhle objektívek na mobil znovuobjevila při (ne)pravidelném úklidu všemožnýho harampádí, co se mi bohužel nastřádal už i na Bertramce

A tímto taky začal můj týden na Náplavce. Náplavky byla kdysi fakt super. Třeba v ty doby, kdy si člověk měl kam sednout a pivo nestálo pade. Ale hezký je to tam furt stejně no.

Kuba+Janča

Kryštof+Týna

Výhoda rybího oka, vejdem se tam všichni (jo vlastně Dom se tam už nevešel:D)

OK. A následně zahodil do hlubin Vltavy svoje hodinky.

zuby

slunce

1-3-4 
Podle mě se oslava docela povedla. Což jinými slovy znamená, že jsme se docela opili (vínem z Tesca samozřejmě, nejsem milionář, abych si kupovala borůvky v Bajkazylu #sorryjako). Vlastně jsem se až tak neopila, nebylo mi špatně nebo tak, jen jsem si zas půlku večera nepamatovala, stáárnu nu.

Ve středu jsme se na skejtech a longboardech vydali na pumptrack v Modřanech. Chtěla bych, aby pro mě ježdění na skejtu bylo tak přirozený jako třeba ježdění na kole. Ale to asi asi nikdy nestane. Proto jsem většinu cesty jela za ruku. Ale zas to vypadalo super romanticky <3
Samozřejmě že na pumptracku jsem nejezdila, na to mam svoje drahý, lehko zranitelný zuby až moc ráda. Jen párkrát za ručičku. Ale kluci si to dávali úplně v pohodě, vypadalo to, že neexistuje nic jednoduššího. No, věru existuje, ale taky se to dá naučit. I za jeden den. Viz Týnka, která začínala za ručičku a končila sama projetou zatáčkou.

já se místo skejtování učila němčinu. /a naučila jsem se na 1, jou/

a zase votravovala s rybím okem

Týnky zatáčka!

Ten den bylo strašný, ale strašný vedro! Což je jako hezký, ale ne úplně příjemný. Asi v 8 jsme se zas dostali na Náplavku, kde zas bylo narváno, ale zase pěkně, takže jsem se zase nechala zlákat. Ale že si rozhodně nedám borůvku, protože mám přeci zítra zkoušku, a tak bych neměla pít. Dala jsem si limonádu a byla tak odporná, achjo.

Z Náplavky jsme se ještě s Týnkou vydaly na jídlo, protože Týnka měla hlad a já mám poslední dobou hlad asi tak pořád, takže jsem ideální parťák. Nakonec nás naše cesta dovedla do McD, kde jsem už dlouho nebyla, ale už dlouho (cca od neděle) jsem měla chuť na McFlurry. Olalá, dream came true. Prostě bájo večeře. A bájo procházka přes Sacre domů. A zase pocit 100% štěstí <3 #milujemeprahu

sexy pyžámko, už je moje <3

Další stesk nad tím, jak je Praha overcrowded na dobrejch spotech jsem si nemohla odpustit ve čtvrtek v Riegráčích na hokeji. Tolik lidí! Všude! Ale jako extrémně! Proč já tam vůbec chodim, když mě hokej vůbec nezajímá?
Stihla jsem jen posledních 10 minut poslední třetiny, to mě zachránilo, jinak bych to asi nedala. Sice jsem byla domluvená s úplně jinejma lidma, který ale včas pochopili, že nebyl dobrej nápada tam jít, ale nakonec jsem se tam sešla se Sárkou a Míšou, protože ta první skupina mezi tím zmizela. Pak se k nám úplně random přidal ještě Vašík s Péťou a Tomášek s Richardem. Prostě bájo. Dávali jsme pivka na lavičkách, nadávali na sluníčko, pochvalovali si televizní reklamy a tak. Končili jsme celkem brzo a já hrozně moc chtěla něco podniknout. Ale výjimečně jsem neměla hlad, a tak se mi nechtělo jet s nima na véču. A tak to dopadlo smutně. 


Jedno ze dvou pláten v riegrový hospůdce



A už jsme na konci. Pátek, přes den práce, večer zábava! Zábava AKA Náplavka. Ne, už ne, už končim s Náplavkou. Tenhle článek se taky moh jmenovat hejt na náplavku. Ale prosím, pojďme si najít nějaký jiný hezký místo u vody. Co třeba Smíchovská náplavka?
Na Náplavce jsme měli sraz s Bédou, Gábou, Ládikem a Marleen. Marleen jsme učili čengliš a ona se nás snažila učit deunglish. Měli jsme skvělý spoty zrovna u místa, kde hrál koncert Štěpán Turek AKA Olivie (pro pamětníky: 1.řada Česko hledá superstar). Jako největší pecku na konec hráli Stávku Dýdžejů. Jo a bylo to strašný. Ale jakože nejenom trapný, ale i mi z toho bylo hudebně špatně. Naštěstí L+M se za chvíli odebrali na party parník a my se mohli odebrat na falafel. A pak jít felit do parku. (kde jsme potkali Frankieho Dlouhána, už podruhý!A  přitom to byl pokaždý úplně jinej pes:D)
můj novej oblíbenej Cider, od Heinekenu




Na návštěve u Obamy Trumpa
poslední fotka s objektivem, zase ho zašantročim někam hluboko, abych po roce měla radost, že ho najdu.

a konečně konec

Počkat, ještě ne, ještě si sem postnu fotky od Týnky z Dianky.
#analog
Drážďany, 1.advent 2016, kolorováno

květen 17

1.ledna 2017

Halloween 16


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Roadtrip no. VI

SKIALPY a SPLITBOARDY