PŘEKVAPENÍ!

Je to mega hrozný, jak ten čas utíká, vůbec ho nestíhám. Zas mam trochu pocit, že nestíhám prožívat všechno co zažívám. Že vlastně uběhl týden a byl sice super, ale mohl být víc. Nevim jak to popsat. Buď už vůbec nevim co se v něm stalo a nebo se toho mohlo stát víc, nebo jsem si toho aspoň víc mohla pamatovat.

A abych si to všechno mohla pamatovat, tak si to píšu do diáře nebo fotim. Což je vlastně hrozný, seberte mi diář a smažte fotky a nevim kdo jsem. Možná proto mam tenhle blog, aha.

Tak zas hezky od začátku. Respeketive od minulý soboty.

S Domem jsme zas klasicky měli velký plány, ale nějak se to tak stalo, že jsme celý odpoledne (po obědě s paní N.) tak nějak strávili u Lary. Já vim, že počítačový hry kradou život, ale když prostě někdy vám to ani tak nevadí. Každopádně večer jsme se zmátořili a vyrazili za Šimonem do Rockcaféčka, dělat jakože kapelní bussines. Já jsem teda spíš jen seděla, dělala si srandu ze Šimona, že je starej a poslouchala, že se zase baví o kapelách, o kterých jsem já v životě neslyšela. I tak mě to ale nějakym záhadnym způsobem bavilo, ikdyž cider a budvar asi až tak záhadný způsoby nejsou. Pak jsme se ještě stavili v Indigu, protože jsem hrozně moc chtěla, ale bylo to tam extrémně přehipstřený. Moc mladejch divnejch lidí a moc kouře. Taky se těšíte na 1.června?

44444

V neděli ráno jsem podle plánu vstala a vyrazila směr Liberec, spořádala pořádnej oběd u Péti, nakoupila si čtyři kozliky ("No Andulko, přece nevypiješ čtyři piva!" Jasně že ne mami, vypila jsem jich asi tak 10). A vyrazilo se do Ferďáku. Kdo mě zná ví, že Ferďák mám hrozně moc ráda, je to taková moje dětská a mladá nostalgie. Nezklamal ani tentokrát. Odpoledne jsme dávali do kupy zahradu - například tim, že jsme se pokoušeli sekat s dva dny starou sekačkou, která se podivným způsobem rozbila. Bylo ji škoda no. Pak jsme se Sárkou udělali skvělou čarodějnici, která nakonec měla výraz ve tváři jako E.T., což je docela umění.

Ve čtyři přijeli první hosti a tak se začal pomalu rozdělávat oheň, což vlastně bylo na tom večeru asi to nejobtížnější.

vše v jednom- posekaná tráva, vatra i E.T. (nejlepší bylo, že jak pomalu prohořívala, tak vydala pištivý zvuky a bylo to celý dost působivý!:D)

můj "vesnickej" outfit, ve kterym popravdě chodim úplně všude

chalupáři <3

Se Sochou a Sošičkou

2222222

a zpátky do reality, můj výraz, můj stav, moje nálada další den, kdy mi popravdě nebylo moc dobře. Co jinýho jsem taky měla čekat, že. Proč to dělám?

STŘEDA! To byl tak strašně dlouhej a neuvěřitelnej den! Ráno jsem šla do práce, což je asi to nejmíň zajímavý, ale píšu si do počtu. Z práce jsem odcházela před jednou, abych stihla soudní jednání na Míčánkách- spor o kabelku Gucci, která byla ukradena z čistírny. Něco na styl soudkyně Barbary, akorát že for real a bez pořádkovejch pokut. Pak jsem měla tak trochu v plánu jít do školy, ale nakonec zvítězil plán jet za bráchou (dát si pizzu) a nakonec i za Péťou do Palladia. Úspěšně jsme vyreklamovali kabelku (praxe s dTestem se vyplácí!) a pak si šli sednou na jednu borůvku na náplavku. Musela jsem ji vypít celkem na rychlo, protože od půl 6 jsem zas byla domluvená se dvěma lidma ze spolků, kvůli zařizování afterzkozškový interspolkový megaparty (snad neprozradila nic co by neměl nikdo vědět!:D). Obešli jsme 3 kluby a do třetice všeho dobrýho. Piště si 22.6. v Popáči na Karoliny Světlý. Pak jsme se ještě, nevim proč, stavovali na přednášce v Knihovně VH o feminismu, kde jsem se cítila trochu blbě, protože jsem souhlasila právě s tim chlápkem, kterej tam byl pozvanej aby zástaval opačný názor než všichni ostatní. Což bylo docela nepříjemný, když ho feministky vypískávaly. Chudísek, ale i tak mu to šlo. Po feminismu jsme se rozhodli jít na Náplavku na Loď ~~Přátelství~~ Tajemství, zase na nějaký roztopodivný přednášky. Platit kilo vstup za tuhle akci bych asi fakt nedala, ještěže jsme tam šli jako doprovod jedný velký celebrity (:D). Pak se šlo zase zpátky do města, respektive úplně nesmyslně! jelo metrem jednu stanici. Do Velryby, do Indiga (tentokrát to bylo o kus lepší než v sobotu!) a pak zpátky na loď na after. Po čtvrtym pivu mi přestaly tyhle podivný přesuny připadat tak podivný a přizpůsobila jsem se. A nakonec to dopadlo tak, že jsem se domů přesunula asi tak v půl 4 ráno.

Přemýšlela jsem, že bych si mohla zvednout blogovou popularitu a udělat rozhovor s Dominikem Ferim, nakonec jsem ale udělala jen věnovací video pro moji maminku, kde ji Dominik pozdravuje!

borůvčí

22222

Na střede bylo nejsmutnější to, že jsem musela ve čtvrtek na celý den do práce. Jo, to bolí. Ale víc to asi bolelo moji kolegyni, která musela 8 hodin snášet můj unavenej debilní smích.

Po práci jsem jela rychle dom, protože jsme měly v plánu TAT akci. Která nebyla úplně klasická TAT, protože v plánu bylo jít na Festival Evropy, jako loni, a vypít minimálně každá lahev vína, což naštěstí, bychom zrovna v ten den asi nedaly žádná z nás. A tak jsme jen byly u nás a plánovaly prázdninový Tatry <3

Pátek byl nejdřív takový núďo v práci a doma, kde vůbec nikdo nebyl. Jen tak náhodou jsem napsala Verče a ona: no jasně, přijeď, půjdem venčit. A tak jsme se sešli na Folimance a venčili Chiquitu! Nemám ráda psy, bojim sem psů, ale občas se přes to dokážu přenýst. Zrovna v případě Chic to vyšlo. Nechápu jak může být pes z útulku tak vychovanej a chytrej!

Mám hlad? Přinesu si mističku!

Chce se mi čůrat? Přinesu si vodítko!

Položíš na zem šunkovou pizzu (protože ještě nemáš v novym bytě stůl)? Ani si ji nevšimnu, protože vim, že to neni nic pro mě!

Prostě boží. Dali jsme si vínko, pustili hokej a místo komentářů playlist českýho rapu.

Tyvado, ono už je to 2:1.

-Vždyť jsem vám to před chvílí řikala, že dali druhej gol.

Aha, fakt jo?

Tak asi timhle stylem jsme koukali. Ok přiznám se, nejsem hokejovej fanda.

no poceem (je hrozně velká!)

šikulka!

Asi v půl dvanáctý jsem odjížděla a jen tak mimoděk napsala Sochovi, jestli je v Praze. Překvápko! Je pátek a on je v Praze a zrovna kousek od nás. Počkal na mě na zastávce a ještě jsme si stihli dát pivo v Pyramidě. Týden užitej až do poslední kapky.

Další den naše (moje) psí dobrodružství pokračovalo. Vyrazili jsme do hometownu na foodfest. Foodfest to je moje. Navíc je to v Roudnici, takže si toho dokonce můžete dát i víc a nezruinuje vás to! Dala jsem si toho moc moc moc. A ještě bych si klidně dala navíc, ale bylo mi to blbý, že jim jako jediná. Po prvnim kole jídélka (a kafe a dezertu) jsme se přesunuly s Pájou a Veru na lodičku. Plánovali jsme svatby a tak:D. Bylo tak strašně hezky! A celkově to bylo tak strašně hezkej den. Prostě roudnicefeeling. Všechno tak jak má být, všechno na správným místě, no worries, no troubles, just a simple life.

Cítím podobnou radost jako po mojí narozeninový oslavě, takový vnitřní štěstíčko, který zaplane s každym oprášením starýho kamarádství.

K večeru jsme se ještě vidali k půjčovně lodiček, jakože si půjčíme lodičku. Škoda, že půjčovna byla asi tak před 8 lety zrušena, ale kdo to má sakra postřehnout. Cestou zpátky jsme si aspoň mohli užívat západ slunce jako na dlani.

Kolem desátý jsem se ještě stavovala za Martou a Teenkou u Lufího. Kde jsou ty časy party u Lufího. Možná že jsem přišla jen ve špatnej čas a nebo už jsme prostě grow up. S holkama to bylo super (plamínek štěstí podruhé!), rozhodně bychom se měly scházet častěji, v srpnu na Dity narozky je fakt pozdě. Ale jak nás znám, tak můžeme být rády aspoň za tenhle termín:D.