Léto lásky!

 Prázdniny? Nebo jak se řiká tomu 4 měsíčnímu volnu? Haha. Vysokoškolskej life. Ne kecám, já nemám 4 měsíce volno. Popravdě mám pořád něco. A pořád něco super. Můj život je jak z reklamy na Coca Colu, akorát v něm nepiju Coca Colu, ale pivo.

Fotka ze začátku července. Svatba Káji a Čády. Týnka, Esterka, Anička a já. Tuhle fotku jsme fotily jakože čtyři barvovlásky :D (blond/černá/zrz/hnědá). To jen, kdyby mi zas někdo tvrdil, že mám černý vlasy:)


První návštěva Kantýny. Nejdřív jsem se tam vkradla jak "zloděj" bez lístečku, pro kterej sem se musela vracet, aby bylo vše v pořádku. Jo, ten systém neni zas tak složitej, ale neni zas tak běžnej. Tohle je prosím řezaný. A jo, musela jsem si to zamíchat. Vidličkou. Pardon.

Mamka na výletě v Praze. Jaktože znala víc hipsterskejch kaváren v Karlíně než já?!

mami N E B O J

Asi tak dva měsíce jsme s holkama plánovaly obří akci jménem Páji rozlučka. Až na to, že se pokazilo asi tak všechno, co se pokazit dalo, to byla nejlepší rozlučka se svobodou! Tolik radosti, tolik lásky! Pro Páju to začínalo vyzvednutím si prvního dopisu s instrukcema ve schránce, vzala koloběžku a vyjela dál, po cestě musela plnit úkoly, převlíkat se, fotit se s cizíma  lidma a dávat to na fb s #samepenisforever a v cíli jsme ji čekaly my, taky s koloběžkama! Jenže on to vůbec cíl nebyl. To byl jen začátek. Pak jsme se přesunuly na zmrzlinu a mezitím holky připravily věci na piknik u Labe. A vypadalo to nějak takhle snově:

jedno velký MŇAM! 

holky k nakousnutí!
šťastná Pájka


Měly jsme objednanýho i fotografa a tyhle dvě fotky jsou od něj. Popravdě se mi moc nelíbí a upravila jsem si je sama, aby to bylo aspoň něco.


Nejlepší na tom celym bylo, že nejenže to celý byla hrozně hezká holčičí "sešlost", ale ona to byla i hrozně dobrá párty! Lepší jsem v Roudnici po hospodách asi ještě nezažila :D

1. fotka s Marťou do sbírky!
Party na kruháči? Bezkonkurenční <33

A stejně tak bezkonkurenční byly i Pájiný lívance k snídani

Ačkoliv jsem celej další den po rozlučce byla úplně mrtvá. Nedalo se nic dělat, bylo tu On the ROUD. Což znamená celej den jedno divadelní představení za druhym. Škoda, že můj den začínal až tak nějak v půl pátý, kdy jsem byla schopná vstát. Ale fungovat moc ne. Měla jsem krásně unavenej stav, kdy se cítíte opilý, ikdyž už jste dávno střízlivý, znáte to? :)

Týnku přijel navštívit Matouš. A protože Matouš se v divadlech vyzná, daly jsme na jeho rady a followovaly jsme his lead. A vybral dobře. A jsem ráda, že Týnka má tak dobrý kamarády! :D

ilustrační fotka něčeho, co nám roste pod skříní

ilustrační fotka něčeho, co mi spinká v posteli <3


A jedem! 

Romantika u rozhledny. 

báseň pro Michala K.

Taky vám to přijde tak vtipný? Mě už jo! :D Díky Jani!
Janča <3 Po hrozně dlouhý době jsme se viděly. Už jsme se potřebovaly vidět. Zase si všechno říct, zase se ujistit, že je všechno jak má být. 


V Malý rybě jsme seznámily s jednim strašně slavnym hercem ze Zdivočelý země. Jo, fakt. Takhle se nám představil. Achjo, nemám ráda zoufalý lidi, kteří se snažej nepůsobit zoufale. Ale jako, když mu člověk nabídne cigaretu a on řekne, že ne, že na ni nemá peníze, že už má jen 3 koruny na jedno další malý pivo. A když vás tenhle člověk hejtí za to, že jste právník, ale nejde vám jen o prachy, a to by přece mělo jít, protože počkej milá zlatá až budeš platit složenky! Až budeš mít auto! A dítě! A manžela! Aha. Díky za tipy do života. 
Ale pak za námi dorazil Kuba, což pana herce na chvíli odradilo, ale nakonec byl fakt tak zoufalej, že se nás zeptal, jestli si může přisednout a ještě zoufalejší tak, že když Janča šla na cigaretu, zval mě na kafe a když neuspěl a ona se vrátila, tak zval ji?! Wat? Jo a Kuba byl u toho. Achjo pane, prosím, dejte se dohromady, nebo mi vás bude fakt líto.
 Btw, pak jsem úplnou náhodou zjistila, že vedle v hospodě je Sára s Míšou a já měla zrovna svátek a tak jsme se tam všichni sešli a bylo to bájo bájo! Jo a taky jsem si koupila čínský koláčky štěstí v Lidlu. Ale jen jedno balení a to zmizelo strašně rychle :(

Tohle. Tohle je můj dárek k svátku od mého nejmilejšího bratříčka! <333

mini spoiler pro lidi co čtou Ságu. Ghüsovi se dostává větší role! On je tak roztomilej :D To je můj další k svátku. Nejdřív mi ho chtěla koupit mamka, ale řikala jsem ji, že je teď od O2 20% sleva a že to pak koupim s Domem. A jen co jsem přišla domů tak přijde Dom, že mi to zrovna koupil? Krása!:D

No a najednou tu byl pátek, předvečer něčeho velkýho. A tim něčim velkym byla Páji a Míry svatba. Já se tak těšila!! V pátek jsem měla celý den volno a tak jsem Pájce pomáhala kde se dalo. Na fotce už vidíte téměř finálně vyzdobenou hasičárnu, která vůbec nevypadala jako hasičárna, ale vypadala hrozně cute.

V sobotu jsem dostala na starost vážený úkol a to- obstarat heliový balonky. Nejdřív jsem si hezky popovídala s paní prodavačkou úplně totálně o všem možnym (protože nafouknout 13 14 -jeden ji prasknul- heliovejch balonků trochu času zabere a bylo by divný na sebe jen blbě čumět) a když jsem si je pak nesla hrdě do auta, zastavil mě cizí pán, jestli jste se jako slečno nezbláznila, když chcete dávat heliový balonky do auta! Vždyť vám to shoří kvůli statický elektřině!
WAT, cože? proč mi to řikáte? jak je mám asi jinak odvíst. A hlavně- to je blbost, jak by to sakra shořelo?
-No já vás nechci děsit (nee vůbec neděsíte), ale jednomu mýmu známýmu se stalo, že jim takhle začalo hořet v autě. Ale to možná vlastně bylo tim, že ty balonky vezly opilý a ještě k tomu kouřili.
-AHA
 Přežila jsem, neuhořela jsem!
Můj druhý úkol bylo rozdávat svatebčanům myrtu. "myrtu" hehe.

A kohopak to tady máme? a proč ta slečna má moje šaty? Aha! Svlíkačky za kačku!

Ty Barčiný šaty byly taaaak top! Děkuju že jsem se mohla cítit jako největší princezna.

Fotek máme hodně, asi tak 50. Bylo těžký vybrat nějakou normální, asi proto, že tam žádná normální nebyla :D
2. fotka s Marťou do sbírky!


a tady už jen polaroid vzpomínky na super svatební večer a ráno :)

A tahle polaroid vzpomínka je z rodinný oslavy svátků a narozenin. 

Víte co je super? Mít kolem sebe tak super lidi, jako mám teď já.


To je důvod, proč se čim dál tim míň těšim za dobrodružstvím na erasmus. Tam budou zas nový lidi a já se s nima budu muset seznamovat a blablabla. A přitom mam dostatek skvělejch lidí doma, tak proč jezdim pryč? Já nechci pryč z mojí komfortní zóny!

Ale Innsbruck je krásnej. Tak to asi nějak přežiju :)


PS: Třídim si šatník. Jednak z důvodů, že se na půl roku stěhuju s jednim kufrem pryč. A jednak, že nesnášim oblečení. Nechci ho. Ale nechci se ho zbavovat. Je to těžký. Překonala jsem se a vytřídila první várku - sledujte aktuálně zde: https://1drv.ms/f/s!AjJ7tCpFuR3XhvRoKTcdmXlYi4N-Nw
A kolik mě ta sranda bude stát? Je to ZDARMA! 
PS II: Achjo, tu košili (co je na fotce) si asi nechám. Docela se mi líbí. A určitě ji unosim!!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Roadtrip no. VI

SKIALPY a SPLITBOARDY