Jak ten čas letí...

Prázdniny tak hrozně rychle letěj. "Jak ten čas rychle letí, když se člověk dobře baví." Nějak tak to mam. Slovinsko bylo už před měsícem? Vážně? A co se dělo potom? Dneska se mě ptala Týnka, jak jsem se vlastně měla za dobu co byla měsíc v Asii. A já jsem ji upřímně odpověděla, že nevim, že si to budu muset sama připomenout, což je vlastně dost smutný, když zjistíte, že nevíte co jste dělali celý měsíc. Well.. tak jak to tedy bylo?


 V červenci jsem měla svátek a k svátku jsem dostala -mimojiné- i stravenky. Ach já bláhová jsem se bála, že je do konce roku nezvládnu utratit. To se tak stalo že jsme šli se Sochou do Modrýho zubu a stravenky nebyly. Ale byla to oslava Sochový zkoušky, o který nevěděl jestli ji udělal, tak jsme ji radši šli oslavit i na šlapadla. Jedno víno na sluníčku ve dvou lidech dá docela zabrat.  Zkoušku udělal. :))

V létě se pořád něco slaví. A tak se zase slavilo. Dity 23. A její první vopravdická narozeninová oslavička. A taky jsme se na ni poctivě připravily. Se všema pozvanýma jsme se domluvily na společnym dárku. Ten dárek byl dort a bomba s heliem:D Myslim že jsme to vymyslely a upekly moc moc dobře. Konečně jsem taky poznala její další besties <3

duhovka se sedmikráskama natrhanými pod barákem (prý jsou jedlý)

bombiš!

Terku jsme chtěly překvapit a tak jsme vymyslely "lest" abychom se postupně dostaly všechny do bytu, ale ona o tom nevěděla. No ve finále byla překvapená ažaž a vypadala nadšeně. I my byly překvapený (a nadšený) z toho všeho co si pro nás připravila. Joo narozkový oslavy tohohle typu já mocmoc ráda.



součástí překvapení bylo i to, že jsme si vytiskly masky Terky oblíbených sexoušů a každá dostala po jednom. Já měla Jamese Franco. Jon Snow už byl zadanej :(

to jsem já a já. A je vtipný že mám na sobě úplně stejný tričko jako na kelímku.


Jon, Jim, James, Leo, Heath
jako doma! #monte

 Enjoy Dandy bar. A enjoy drinky za 120. Jako jo, já vim, normálka. Ale kdybych si aspoň dala nějakej dobrej a ne irskej. Kdo by to byl čekal že v irskym drinku bude whiskey. Měla jsem si dát radši meruňkový knedlíky.
Pak jsme šly ještě do Retra, kde to bylo hrozně trapný, achjo. A ještě k tomu ta aférka u vstupu, když Péťa jako jediná holka musela platit vstup. Proč proč. Už nikdy víc.

A po párty v pátek přišla párty v sobotu. Tajná oslava Aničky u Páji a Míry.  
 
Celej večer jsem si řikala jak jsem unavená ze včerejška a nechtělo se mi pít. A pak se najednou začali hrát šipky a kdo prohrál, vyhrál panáka. A tak jsem celkem vyhrávala. A nakonec to vlastně byla hodně dobrá akce:D


Stává se ze mě konzumní vegetarián. Nevim jestli to něco znamená a jestli to dává vůbec smysl, ale pro mě to znamená, že si prostě a jednoduše nekupuju maso. A smysl mi to dává. Když mi někdo maso dá, neodmítnu ho, ale sama si ho nekoupim.
A tyhle burgery nejsou z masa, jsou z fazolí a sojovýho granulátu a jsou nejvíc nejlepší. A ta véča byla celkově nejvíc nejlepší. 


moji kluci z kapely a návrh na novou kreditku:D

krásno na bytě

2005

pardon, neumim fotit panorámata. 

Značkonastraňovci 2k17. Jo a to fávo vyhrálo. Dvakrát :D

Via Ferrata v Děčíně. To je moje <3 Ale popravdě jsem měla trochu výčitky, že jsem tam zatáhla i mamku, neni to úplně easy.

 a vlastně i výčitky, že jsem tam zatáhla Doma. Člověk, kterej se bojí výšek si to lezení asi tolik neužije.
Ale pak jsme si všichni užili výlet do lázní v Bad Schandau. Nejlepší byl bazének v quiet roomu, kde se nesmělo mluvit, bylo tam příjemný přítmý, teplá slaná voda a hrála tam relaxační hudba. A když si člověk ponořil hlavu, tak zjistil, že hudba hraje z reproduktorů pod vodou a pod vodou je slyšet mnohem jasněji.

veg bábovka. Daří se mi čim dál víc.

Slavný den, kdy mi měli sundat rovnátka, ale spletla jsem si termín, takže až příště. Čau.


O P A V A

Konečně nám to vyšlo! Po tolika letech a po tolika měsících domlouvání. Anča a Janča spolu v Opavě (příště je v plánu Rce a Liberec :3). 
Cesta tam byla moc příjemná. RJ bych mohla jezdit pořád. Dostala jsem kafe (dvakrát), přečetla skoro celou Nesnesitelnou lehkost bytí a jednim uchem poslouchala holku, co neudělala státnice a nevěděla co se životem.
Na nádraží v Opavě mě vyzvedla Janča s mamkou v jejich bílý oktávce. Neřikám nic, snad jen, že my máme taky bílou oktávku. Já vim, hodně lidí má bílou oktávku, ale stejně! Jen jsme si hodili věci domu a vyrazili rovnou na basket, což bylo velký štěstí, že se zrovna hrálo. Nebyl to vostrej zápas a tak tam nebylo tolik lidí jako normálně, ale i tak mě to hrozně chytlo a rozhodně vim že musim přijet znova! 

V pátek jsme měly v plánu obhlídku Opavy. Počasí nám celkem vyšlo a vlastně nám ten den vyšlo všechno. #petrbezruc
Maryčko? 
Poeziomat je super věc, proč to neni na víc místech?


scary ptáci na Ptačím vrchu 


Kavárna na vyhlídce, která má asi všechno co od kavárny požaduju: dobrý kafe, dobrej výhled a dobrej nutelovej cheescake
(ajaja slyšíte to "ej" "ej" na konci slov? Už je to zase tady! Ještě před týdnem bych tenhle článek napsala úplně nakrásno spisovně, ale teď už mi to zas nejde. Hrozně rychle vsakuju okolní mluvu. A zase se mi v Opavě stalo, že jsem se skoro styděla za svoji nespisovnou výslovnost a i proto se snažila mluvit normálně nepražsky).

Večer jsme měli v plánu kino, který nevyšlo, ale zas vyšly 4 piva ve 3 různejch hospodách. Dokonce máme na účtu i jednu výhru v kentovi! :D Ale bylo to těsný. 
A víte jaký je rozdíl mezi mátovym a meduňkovym čajem? 
Jeden je z máty a druhej z meduňky. Ale ne každý tohleto ví.

Domů jsme se dostaly těsně před půlnocí, abychom byly fresh na zítřejší Praděd. No co, že budem muset vstávat v půl 7 na autobus a cesta tam trvá hodinu a půl, dospíme se v autobuse :)))

Ne, nedospíme. Budeme celou hodinu a půl stát, protože nápad jet na Praděd prvním ranním mělo asi v sobotu hodně lidí. První půl hodina byla v poho. Pak začala trochu krize. Únava+zatáčky+4 piva z večera.  Krize zažehnána až na Ovčárně. Snědla jsem si hned svačinu na celý den a vyrazilo se. Naštěstí to nebyla žádná dálka. A ty výhledy stály za to!

Švýcárna

jop tam vzadu je Praděd, neke.

byla trošku mlha a trošku foukalo. A taky bylo trošku nad nulou. Asi tak 5. (v pozadí opět Praděd, tentokrát ne hora, ale pan Praděd)

spoiler pro Juristy. Poslaly jsme vám krásňoučký pozdrav. 

a Praděd do třetice! Ta žlutá věc v mojí pravý ruce co chutná jak becherovka a i s vysokohorskou přirážkou stojí jen 35 korun. No báájo.

Večer jsme měli celkem frmol. Tak tak jsme se stihly navečeřer a umýt (a vyžehlit -já) si vlasy a už se šlo zase dál. Byli jsme dohodnutý s Janči kamarádama na hospodský kvíz. My už jednu společnou zkušenost z kvízů máme a víme, že nám to jde moc dobře, ale Janči kámošky z toho bylo nejdřív hrozně nervózní:D Ale čím víc Zlatovarů (Opavy) jsme pily, tím jsme byly míň nervozní a víc lepší.

Nejvíc pyšná jsem na moji odpověď z okruhu Povolání celebrit, kdy jsem z mozku vylovila informaci o tom, že Harrison Ford byl tesař. Olalá!
Pak jsem byla nadšená z okruhu Přísloví po vědecku, protože to byla fakt sranda to výmýšlet a přišli jsme na všechny!
Přenos informace od jedince s kalorickým deficitem k individuu s kalorickou potřebou již saturovanou je blokován.

zlato nad sůl

Ten popelník na stole mi nějak nesedí. 

Po našem malém vítězství (=skončili jsme druzí) a poté, co jsme se skamarádili s týmem co skončil první a pomohli jsme mu vypít jejich cenu  jsme se přesunuli do slavného Jammu. Kterej zas tak slavnej nebyl, spíš byl dost hroznej a vim, kam příště v Opavě nemusim. Ale tak víš co Jani Přenos informace od jedince s kalorickým deficitem k individuu s kalorickou potřebou již saturovanou je blokován.

Největší šok jsem ale asi zažila na záchodech. To, že z kabinky na dámských záchodech vyleze holka s klukem bych asi pochopila, ale to, že ta holka toho kluka seřve, ať ji nesahá na to pivo, když ji předtim sahal prstama do pochvy?
C O Ž E 
Achjo:D To mě fakt zasáhlo.

A v neděli odpočinkovej den, Chůva McPhee a loučení.
Syndrom 42, už jsem o něm někdy něco psala? 

Samuel Honywood aka malej Kory Dee

Dostáváme se do finiše. Pondělní oslavička Sošičky na chalupě. 20 let s námi <3


a v úterý opět ve správné společnosti na správném místě! #Wokin a arašídová omáčka <3


Měla jsem skvělý plán jít na šlapadla, kterej mi bohužel kvůli brzkýmu západu slunce nevyšel, ale změnil se v něco mnohem lepšího. 

A zase jsme na víně s těmahle skleničkama. Achjo Praho, jsi boží a budeš mi chybět.

someliérka a víno pozdní sběr z Tesca Expres

Středeční Kočárek s Michalem.

a s Bobem!

 Je trochu smutný počítat do svýho života jen to, co si člověk vyfotil. Ale ono se to pak vážně snadněji pamatuje.
Kdybych neměla diář, tak bych skoro zapomněla že jsem byla na kafi s Péťou S. a že jsem si dala extrémně předraženej "sandwich" v hipsterský kavárně, kterou bych hrozně moc chtěla nesnášet (kvůlu tomu "sandwichi" co byly 3 krajíce chleba se sýrem a stálo to 120 korun), ale nemůžu, protože má fakt něco do sebe a byl tam strašně milej starej pán.

A po dlouhý době jsem byla i s Aničkou v Roudnici a pak na Penisparty. Ale k tomu můžu říct akorát to, že.. no vlastně nic. Roudnice je Roudnice.

A Praha je Praha. (včera fotil Dom)

A Innsbruck je Innsbruck a už je strašně blízko :(


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Žij každý den jako by měl být tvůj poslední

sLOVEnia (fotočlánek)