Rechtsfestival in Passau
Někdy se sama sobě divim do čeho se to pouštim, takový sebemrskačství, který si hrozně užívám (i když trpim) a ještě o tom pořád mluvim.
Tentokrát jsem se pustila do Rechstfestivalu (čti: Festivalu práva), který probíhal z půli na Passovské a z půli na naší univerzitě. A jo, Passov je v Německu a jo, přednášky byly v němčině.
Říkala jsem si, že to bude dobrý trénink pro moji nadcházející výuku němčiny v Innsbrucku, no to byla asi tak troch pravda. Bohužel mám ale teď momentálně pocit, že jsem si spíš měla líp natrénovat angličtinu, protože můj mozek momentálně funguje v deutsch modu (který je ale bohužel jen v základní verzi).
Rozumět všemu co se na přednáškách říkalo by asi nešlo, koneckonců i studenti z Německa nám řikali, jak nás obdivujou, že ty témata dáváme, že jsou složitý i pro ně německy mluvící. No dáváme. Jak kdo dává. Ale těší mě, že jsem i sama na sobě pociťovala jak se zlepšuju. Teda zlepšovala jsem se tak do středy, pak už byl můj mozek strašně unavenej a program byl stále víc a víc vyčerpávající.
Mít program od půl 8 (snídaně) do půl 12 (návrat na hostel ze Stadtführungu) je fakt poměrně vyčerpávající. Ještě k tomu, když se fakt celý den mluví jen německy. Ta absence volnýho času bylo trochu mínus, ale zas - nebyli jsme na výletě ale na konferenci.
A na to, že to byl koference bylo super, že jsme měli úplně všechny výdaje zajištěný. Früstucky, Kaffee Pausy, Mittagesseny, Tapas Abendesseny, rauty na soudech a v senátu a projížďky lodí. To se vyplatí.
I kolektiv lidí byl skvělej, zase jsem poznala o pár lidí víc z našeho ročníku a pár lidí z Německa (když se s náma teda vydržel někdo bavit - pro ně to muselo být utrpení, ale všichni byli moc milí a laskaví (poprvý kdy tohle slovo používám a dokonce ho i myslim vážně)).
A na závěr:
Gratuluju ke studijním úspěchům dvěma blondýnkám.
Tentokrát jsem se pustila do Rechstfestivalu (čti: Festivalu práva), který probíhal z půli na Passovské a z půli na naší univerzitě. A jo, Passov je v Německu a jo, přednášky byly v němčině.
Říkala jsem si, že to bude dobrý trénink pro moji nadcházející výuku němčiny v Innsbrucku, no to byla asi tak troch pravda. Bohužel mám ale teď momentálně pocit, že jsem si spíš měla líp natrénovat angličtinu, protože můj mozek momentálně funguje v deutsch modu (který je ale bohužel jen v základní verzi).
Mít program od půl 8 (snídaně) do půl 12 (návrat na hostel ze Stadtführungu) je fakt poměrně vyčerpávající. Ještě k tomu, když se fakt celý den mluví jen německy. Ta absence volnýho času bylo trochu mínus, ale zas - nebyli jsme na výletě ale na konferenci.
A na to, že to byl koference bylo super, že jsme měli úplně všechny výdaje zajištěný. Früstucky, Kaffee Pausy, Mittagesseny, Tapas Abendesseny, rauty na soudech a v senátu a projížďky lodí. To se vyplatí.
I kolektiv lidí byl skvělej, zase jsem poznala o pár lidí víc z našeho ročníku a pár lidí z Německa (když se s náma teda vydržel někdo bavit - pro ně to muselo být utrpení, ale všichni byli moc milí a laskaví (poprvý kdy tohle slovo používám a dokonce ho i myslim vážně)).
V Passově by chtěl být každý, i Angela.
Roudnice nad Innem
úplně basic barokní soudní síň
bír
Pražská část:
party loď
trubičkový selfie
"Tak coo kdo seš Ani? Já jsem Martin Stropnický!"
senát
taky senát
pořád senát a Eliška a Barča
a v pátek už jsem to nedala a po O jsem šla radši s Domem na výstavu, kterou hrozně moc doporučuju.
A na závěr:
Gratuluju ke studijním úspěchům dvěma blondýnkám.
"Dneska je asi dobrej den na státnice" (bad bad joke :( )
Magistrsára
Bakalářtýnka
Komentáře
Okomentovat
Děkuju za každý komentář :)