Jiný kraj, stejný mrav

- září 03, 2018

...aneb když přijede holka ze Slezska do Ústeckýho kraje a cítí se tu jako doma

Už to byl skoro rok, co byla Anča v Opavě a nastal nejvyšší čas, aby se Janča podívala do Roudnice. Užuž to vypadalo, že se nedohodnem, protože každá jsme pořád něco měly, pak se ale plány najednou uvolnily a já měla volný celý týden.

V pondělí jsme se sešly v Praze, nasedly do reprezentativního city elefantu a vyrazily do Roudnice. Na nádraží nás vyzvedl brácha a jen jsme si domů hodily kufry a vyrazily na kolech na oběd. Kola jsou nejlepší vynález btw.

Já s mojí veg stravou a Janča s low carb jsme fakt ideální dvojice strávníků. Je trochu problém vymyslet společný jídla, když někdo nejí maso a druhý jí v podstatě jen maso. Ale sýry nás zachraňovaly.

Ještě teď mě mrzí mexická fazolová polívka, do který z nějakýho nevysvětlitelnýho důvodu nakrájeli na mini kousíčky i slaninu a já se týhle slaniny snažila dost pracně zbavit.

Chuť jsme si šly spravit do kavárny a asi i docela spravily. Roudnice se to pondělí ukazovala v nejlepšim světle a docela bych i věřila tomu, že si Janča myslí, že je to tu super.

nejlepší obuv na cyklistiku

dávám to sem jen proto, že tahle fotka vyjadřuje moje pocity k tomuhle modrýmu kolu. To holý břicho mi to trochu kazí.

fotošůt s roudnickym panorámatem

námořníčky (a moje tetovačka od Bárec)

Jestli se vám zdá, že na těchle fotkách Roudnice zas tak sluníčkově nevypadá, tak máte pravdu, asi půl hoďky na to začal strašnej slejvák. Ale co, nejsme z cukru a tak jsme to dojely i tak.

Doma jsme si připravily salát a pivo k večeři a daly si náš klasickej beauty večer. A k tomu videjka z Britain Got Talent :D

Znáš mě?

Večer přišlo pár lidí na grilování a neslo se to ve velmi klidném stavu, protože jsme zapomněli koupit jakejkoliv alkohol. Ale možná to bylo dobře, protože nás ráno čekala dlouhá tůra.

Chtěla jsem Janče ukázat to nejlepší z Podřipska... a tak jsme jely do Litoměřic. Nerada to řikám, ale asi jsou vážně Litoměřice lepší. Přesto, že byl všední den dopoledne, tak ve městě to prostě žilo. Krámky kolem náměstí byly plný, lidi chodili na obědy, na kafe a prostě celkově to působilo jako příjemný město/místo pro život.

Možná právě z toho důvodu se Janča rozhodla, že až ve 40 zabalí svoji kariéru státní zástupkyně, tak si otevře restauraci. A k tomu si koupí přesně tenhle dům na litoměřickym náměstí. Tak, deal.

Karel Hynek Mácha, co dostal sifilis,když se napil špinavý vody při hašení Litoměřic a měl pohřeb v den, kdy měl mít svatbu.

Říp /v pozadí/

Říp /opět v pozadí/

výhled z Řípu

zdravíme všechny slušné čechy a slušné mohamedány!

Možná jsme trochu přecenily síly. Nejspíš, kdyby si Janča nekoupila turistickou známku Řípu předem, už bychom tam ani nejely. Ale to je jasná věc, že kupovat si známku a pak na to místo nejet, je hroznej turistickej hřích! A tak jsme jely. Občas šly. Já se snažila Janču motivovat a takový ty klasický milosrdný lži "to už nebude moc do kopce// tamhle za zatáčkou a už tam jsme // zpátky jsme doma za 5 min (což byla pravda!)

Večer jsme opět pořádali turnaj v deskovkách a myslim, že se docela poved. Nakonec přišla i Gába s Bédou, David a Kuba. Večer deskových her se trochu protáhnul do rána, takže náš plán vyjíždět v 9 autem do Liberce a dáš si výšlap na Ještěd moc nevyšel.
Já byla schopná řídit až po obědě a tak jsme měly docela časovej skluz. Z výšlapu samozřejmě taky sešlo, protože jsme jen přešli z Ještědu na Javorník po hřebenu. Ale i tak to byl dobrej výkon. Pak ještě rychlý a úspěšný nákupy v Nise a hurá domu se převlíct a na pivo s domorodym Arianem.